Co Vás přivedlo na dráhu veterinárního chirurga?
K veterinární chirurgii mě přivedlo rodinné zázemí (maminka pracovala dlouhá léta jako chirurgická sestra) a přímočarost chirurgických řešení, možná i jejich neodvratnost. Veterinární chirurgii jsem dal přednost před prací na humánním sále i proto, že jsem si v době, kdy jsem si vybíral profesi, nedokázal představit, že bych svým omylem mohl způsobit smrt člověka. Možná jsem si i trochu pyšně myslel, že mám pro chirurgii talent.
Které události považujete za milníky ve své kariéře?
Každý krok v kariéře mi dal a někdy i vzal něco jiného. Studia a pár postgraduálních let na veterinární univerzitě v Brně mě ukázalo, jak bych určitě nechtěl veterinární medicínu dělat. Petr Šrenk a Jaggy Brno mi otevřely oči a nasměrovaly mě v mé kariéře správným směrem. Všichni tři moji učitelé v rámci programu mi předali svůj způsob vnímání veterinární chirurgie a dovolili mi, abych si našel svoji vlastní cestu. Dragan Lorinson z Vídně, Ueli Rytz z Bernu a Helmut Steger z Pidingu, který už bohužel není mezi námi. Prvních pár let budování Kliniky Jaggy v Brně a nadšení z toho, co se nám rodilo pod rukama. Spolupráce s Míšou Trněnou. Parta skvělých veterinářů a veterinárních sester, která se zrodila mezi brněnskou a pražskou Jaggy v průběhu posledních let než jsem odešel do Velké Británie. Eva Pavelková, Jarda Křížek, Honza Janovec, Petr Schmidt a oba Škorovi. Skvělé přijetí ve Velké Británii a oba moji nejbližší spolupracovníci Gemma Holloway and Joe Higgins, kteří mi pomohli udržet motivaci v době přípravy na závěrečné ECVS zkoušky.
Vzpomenete si na člověka, který Vás nejvíc ovlivnil během Vaší praxe?
Petr Šrenk otevřel důležité dveře, které mi nakonec umožnily začít rezidenční program v rámci Evropské koleje veterinárních chirurgů ECVS.
Máte mnoho zkušeností s prací v Anglii. Liší se v něčem práce v zahraničí ve srovnání s ČR?
Práce specializovaného veterinárního chirurga ve Velké Británii je svobodnější, méně závislá na finančních omezeních, vycházející z lépe dostupných diagnostických modalit a spolupráce s ostatními vysoce kvalifikovanými specialisty. Kvalifikované sálové veterinární sestry jsou nedocenitelnou pomocí a zdrojem příjemného prostředí na chirurgickém sále. Struktura veterinární profese a přímočarost referování pacienta je dlouhodobě usazena v kodexu Královské koleje veterinárních chirurgů RCVS a je stejnou kolejí přísně dozorovaná. Jednoduše řečeno, všichni vědí, kde je jejich místo v dané hierarchii a jaké jsou jejich limity.
Specializujete se mimojiné na veterinární chirurgii. V čem vidíte záludnosti těchto chirurgických zákroků?
To je hodně široká otázka. Správná indikace chirurgického zákroku, který zlepší kvalitu života pacienta. Znalost a pochopení vlastních limitů a obecně limitů chirurgie jako takové. Prevence komplikací. Šetrná manipulace s tkáněmi. Perioperativní kontrola infekce.
V roce 2018 jste získal získal diplom Evropské koleje veterinárních chirurgů ECVS. Co byste doporučil kolegům, kteří zvažují specializovat se na chirurgii měkkým tkání?
Dobrá znalost anglického jazyka je nezbytné východisko. Rezidenční program je v Čechách nedostupný. Pro začátek internship program, nejlépe na pracovišti, které nabízí i rezidenční program. Naprostou oddanost veterinární medicíně a píli. Počítat s tím, že celý proces zabere minimálně 5-6 let. A trochu štěstí na lidi, kteří se vyskytnou ve správný čas na správném místě.
Na zářijovém kongresu budete mluvit o provádění probatorních laparotomií. Na co konkrétně se můžeme těšit?
Rád bych se věnoval indikaci probatorní laparotomie a roli laparoskopie v rámci probatorní chirurgie dutiny břišní.
Vaše přednáška je věnována komplikacím, které mohou vzniknout během laparotomických zákroků. Jaké komplikace nejčastěji nastávají?
Nejčastější komplikace se objevují v souvislosti s únikem obsahu zažívacího aparátu do dutiny břišní. Dehiscence chirurgické rány na gastrointestinálním aparátu je jedním z nejčastějších zdrojů.
Milý Honzo, děkujeme za rozhovor.