Milá Katko, co ovlivnilo Vaši volbu stát se veterinární lékařkou?
Odmala jsem milovala kočky. Vyrůstala jsem na vsi a každá kočka, která se k nám přitoulala, byla vítána a opečovávána. Později jsem se věnovala aktivně chovu ušlechtilých koček, a nutnost péče o ně byla silnou motivací pro studium.
Kromě titulu lékařky veterinární medicíny získaným na fakultě veterinárního lékařství VFU v Brně jste získala i titul magistra na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Čím je pro Vás kombinace znalostí získaných studiem těchto dvou oborů přínosná ve Vaší praxi?
Díky kombinaci obou oborů jsem schopná posoudit léčbu i z té farmaceutické stránky. Jako atestovaný farmaceutický technolog jsem navíc schopná sestavit recepturu pro přípravu léčiv vhodných pro své pacienty, pokud není možnost použít léčivé přípravky hromadně vyráběné.
V rámci své veterinární praxe se specializujete v oboru medicíny koček. Jak vnímáte pokrok v přístupu ke kočičím pacientům v ČR?
Přístup ke kočičím pacientům se u nás za poslední roky rozhodně zlepšil, přibývá kolegů, kteří se o medicínu koček zajímají a nevnímají kočku jako malého psa. Z toho mám radost.
Absolvovala jste Feline Medicine Distance Education course v Sydney a získala jste titul MANZCVS (Feline Medicine). Co byste doporučila zájemcům o tuto specializaci?
Především trénovat pevnou vůli, protože příprava na zkoušku byla hodně náročná zejména na čas, a vyžadovala také dobrou jazykovou přípravu. V současné době ale mají čeští veterinární lékaři možnost složit obdobný typ zkoušky i u nás, obor Medicína koček byl Komorou veterinárních lékařů ČR schválen a lze tak složit certifikační zkoušku v českém jazyce.
Vzpomenete si na nějaký případ, který Vás zásadním způsobem ovlivnil?
Nejvíc mne v poslední době ovlivnil případ nalezených novorozených koťat, kterých se někdo zbavil tím, že je vyhodil na ulici. Všímavá nálezkyně mne kontaktovala, já vzala koťata do péče a nyní po téměř 9 týdnech piplání to vypadá, že už u nás zůstanou nadobro.
Setkala jste se během své praxe s pacientem, který zásadně změnil Váš přístup nebo Vás nějakým způsobem formoval pro další praxi?
Většinou to jsou pacienti, které se nepodaří zachránit. To potom člověk zpětně zkoumá, kde udělal chybu, a snaží se z té chyby poučit pro příště.
Je v Vašem oboru osoba která Vás inspiruje?
Rozhodně to je dr. Susan Little, se kterou se znám i osobně. Pro mě je to guru kočičí medicíny.
Vaše přednáška je zaměřena na problémy v dutině břišní koček. Na co konkrétně se můžeme těšit?
Nechte se překvapit 🙂
Milá Katko, děkujeme za rozhovor. Chtěla byste sdělit něco našim čtenářům?
Přijďte na kongres, uslyšíte myslím spoustu zajímavého.
Ptala se členka organizačního týmu MVDr. Marie Golis.